Příběh jednoho kufříku a jednoho zmařeného dívčího života

5. 04. 2008 10:38:19
Trošku se stydím, že jsem se podrobněji nezajímal o tento příběh již dříve. Již několik let, několikrát denně chodím kolem domu, kde vlastně celý příběh začal. Kolem rodného domu oné dívky, která mohla zůstat jen jednou z téměř jednoho a půl milionu dětských obětí nacistického běsnění. Kdyby....

Kdyby Fumiko Išioka, která se v roce 1998 stala koordinátorkou Tokijského centra pro studium holocaustu, neměla přání, aby se z historie holocaustu poučili i mladí Japonci. Připadlo jí, že nejlépe bude začít něčím, co mohou děti vidět, čeho se mohou dotknout. Obeslala s prosbou snad všechny židovská muzea a památníky holocaustu na celém světě s prosbou o zapůjčení nějakého předmětu, který patřil nějakému dítěti. Všichni ji odmítali. Osobně i navštívila muzeum, které se nachází v někdejším koncentračním táboře v Osvětimi. Vedení muzea ji přislíbilo, že se bude její žádostí zabývat. Za několik měsíců skutečně přišel z Polska balíček. Mimo jiné obsahoval jeden kufřík. Hanin kufřík.

Od okamžiku, kdy kufřík dorazil do Japonska, jako by se japonské děti i Fumiko staly součástí tajemného příběhu. Kufřík byl jediným předmětem, který byl spojen se jménem konkrétního majitele. Na kufříku bylo napsáno: Hana Brady , 16. května 1931.- Waisenkind. Děti v hloučku kolem Fumiko žadonily, aby hledala dál po osudu této dívky. A tak jim to Fumiko slíbila. Opět se obrátila na muzea a památníky s prosbou, zda nemají nějaký záznam o osudu dívky. Z Osvětimi přišlo krátké oznámení, že Hana přišla do Osvětimi z Terezína. První stopa, první konkrétnější informace o majitelce kufříku.

Kontaktovala tedy Památník terezínského ghetta, kterým prošlo více než 15 tisíc dětí, s otázkou, zda něco vědí o osudu Hany Brady. Bohužel se z odpovědi dověděla, že o ní nic nevědí, ale věděli o osudu rozsáhlé sbírky dětských kreseb, které děti v ghettu namalovaly. Touto cestou se sbírka tokijského centra rozrostla o fotografie dětských kreseb. Nahoře, v pravém rohu každého obrázku bylo jméno – Hana Brady. Fumiko byla Haninými kresbami uchvácena. Pozornost dětí, které v centru pracovaly jako dobrovolníci se začala soustřeďovat na Haninu osobnost. Tato skupina dětí si dokonce dala název – Malá křídla. Nejvíce ze všeho je zajímalo, jak Hana vypadala, děti si přály spatřit obličej dívky, jejíž osudy chtěly tolik poznat. Fumiko znovu píše do Terezína, zda se u nich nenachází Hanina podobizna. Odpověď byla opět záporná a tak se rozhodla, že se do Terezína vypraví osobně.

Na cestu si vyhradila málo času a dveře terezínského muzea jí málem zůstaly zavřeny. Přijela totiž v den státního svátku. Podařilo se ji však přesvědčit pracovnici muzea, která se tam v době volna náhodou nacházela, že se jí bude věnovat. Našel se seznam, který vypovídal o tom, že Hana v Terezíně skutečně byla. Navíc se pod jejím jménem v seznamu objevuje jméno Jiří Brady. Hanin starší bratr. Většina jmen v seznamu je označena, jen některá ne. Jiří u svého jména značku nemá, znamená to, že přežil. Hana však nikoliv. Pracovnice muzea si všimla, že v seznamu, mezi těmi, kteří přežili je jméno, které zná, jméno muže, který by snad mohl něco vědět o osudu sourozenců Brady. Fumiko se za tímto mužem vypravuje do Prahy, kde zjišťuje, že bratr Hany skutečně přežil a že stále ještě žije v Kanadě. Získává dokonce jeho adresu.

Když se Fumiko vrací do Tokia Malá křídla jsou z nových zjištění nadšená. Fumiko píše Jiřímu Brady dopis. Popisuje mu svou práci, práci Mladých křídel, svá dosavadní zjištění a prosí ho o spolupráci. Pátrání se vyplatilo, Fumiko přichází dopis z Toronta, jeho součástí jsou i čtyři fotografie Hany se zářícíma očima. V dlouhém dopise Jiří Fumiko popisuje šťastné dětství Hany v malém městečku.

Rodina Hany žila šťastně do příchodu nacistů k moci. Živil ji malý obchůdek v přízemí domu ve kterém bydlela, kolem kterého několikrát za den chodím. Horší časy přišly, když se celá rodina musela začít označovat žlutými hvězdami, když děti nesměly chodit do školy, když nesměly do kina, ani si zabruslit na rybníce. Když se od nich ze strachu začali odtahovat kamarádi. Nejdříve si přišli pro Haninu maminku, netrvalo dlouho a přišli si i pro tatínka. Sourozenci je již nikdy nespatřili, jejich maminka i tatínek zahynuli. Osiřelých dětí se ujal jejich strýc, který nebyl Žid. Po čase však přišla řada i na děti. Přes shromažďovací místo v Třebíči putují do Terezína. Zde žijí o stálém hladu, ve špíně, nedostatku zdravotnické pomoci, ve stálém kontaktu s umírajícími. Transporty neznámo kam jsou stále častější, první na seznamu je Jiří, ovšem přichází i Hanin čas. Stejně jako všechny transporty, i ten její směřuje do Osvětimi. Její první den v Osvětimi je zároveň i posledním. Třináctiletá dívka končí svůj život v plynové komoře.

Jiří Brady i se svou dcerou Lary navštěvuje tokijské centrum a setkává se i s Malými křídly. Vypráví svůj a Hanin příběh i v jiných městech Japonska. Do května 2002 navštívila výstava Holocaust dětskýma očima přes padesát míst v Japonsku a zhlédlo ji přes 52 tisíc návštěvníků. Karen Levin, dokumentaristka kanadského rozhlasu CBC, vydává o Hanině kufříku knihu, která vyšla v Torontu v roce 2002. V polovině roku 2003 je kniha již vydána ve dvaceti zemích a přeložena do sedmnácti jazyků. V létě roku 2007 natáčí kanadský televizní štáb v rodném Hanině městě dokument. Natáčení ve městě a domě, kde rodina Brady žila je přítomen též Jiří Brady.

Též odkazuji na web http://www.hanassuitcase.ca/ .

 

Autor: Lubomír Šula | sobota 5.4.2008 10:38 | karma článku: 38.40 | přečteno: 5635x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 29.06 | Přečteno: 559 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 300 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 409 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2243
Možná samorost. Možná snílek. Život stavím nad ideologie. počítadlo.abz.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...