Letmý pohled do hlavinek nácků a podobné havěti

Možná si často kladete otázku,  jak se to stane, že je někdo nácek či podobná chátra. Zajímavý pohled na tento „lidský“ druh přináší významný český psycholog Milan Nakonečný. Ty z vás, kteří již teď mají řeči, že na závěry „pravdoláskového psychouše“ nejsou zvědaví, si dovolím upozornit, že profesor Nakonečný se totiž, a to poměrně významně, zabývá historií a je mimo jiné autorem knihy Český fašismus. Nad tímto jeho dílem se rozplývali kvazivlastenci snad na všech českých pseudovlasteneckých serverech.  

Po druhé světové válce začal W. Adorno se svými kolegy zkoumat fašistické postoje a antisemitské předsudky, které byly součástí nacistické ideologie. Objev zajímavých souvislostí a psychologický rámec jejich interpretace pak vedl k rozšíření původního výzkumného programu a posléze k vypracování obsáhlé monografie o „ autoritární osobnosti“. Práce zdůrazňuje, že tento typ osobnosti nemá být interpretován jako cosi ideologického či politického, ale že jde zcela o syndrom sociálních postojů a kognitivní koncept. 

Za základní prvky autoritarismu jsou pokládány etnocentrismus, konvencionalismus, rigidní dogmatismus a agresivita. V podstatě jde o určitý komplex předsudků spolu s iracionálními postoji, které jsou spojeny s vyhraněně zaměřenou agresí a hostilitou vůči určitým skupinám „nepřátel“. Z pohledu hlubinné psychologie se tento komplex hostility jeví jako pokus o kompenzaci vlastních pocitů méněcennosti a jako projekce pocitů nepřátelství, respektive jako generalizace pocitů ohrožení. Osoby s těmito rysy jsou plné nenávisti a podezírání, agresivity a cynismu, vykazují intoleranci a dogmatismus, jakož i rasové předsudky a nekritický obdiv k idealizovaným autoritám. Mají tendenci integrovat se se „silnými“ a „lepšími“ proti „slabým“ a „méněcenným“. 

 Hoffstater pokládá za nezávislé faktory autoritární osobnosti, vedle antisemitismu a antinegroismu, ještě nacionalismus, puritanismus a státní socialismus. Dalším důležitým aspektem typologie této osobnosti je objev její etiologie, skutečnosti, že je produktem rodinných poměrů, respektive určitých zkušeností z dětského období. Tvrdí se, že autoritarismus je v podstatě produktem patriarchálních rodinných poměrů, vyznačujících se nedostatkem vřelosti, zejména ve vztahu otce a dítěte a požadavkem bezpodmínečné poslušnosti dítěte vůči rodičům. Svoji roli hraje i vlastní politický postoj rodičů. 

Stručně řečeno, nácek je vlastně chudák. Ale to je jasné zřejmě všem. Jen jim samotným ne.  

.