Mám o čtenářích blogů na idnes.cz poměrně vysoké mínění. Přesto mne tu a tam překvapí, co vše si nechají nalévat do svých úctohodných hlav.
O blogerech si již tolik iluzí nedělám. Nevadí mi ideologické pohledy. Ono totiž na jednu skutečnost lze pohlížet z různých úhlů a ona pověstná "pravda" se hledá velmi těžko. Někdy se "pravda" stává veličinou, která platí jak kdy, jak pro koho a to je třeba brát v úvahu, že ačkoliv málokdo to připustí, některé "pravdy" posuzujeme subjektivně, dle toho v jaké situaci se zrovna nacházíme.
Jistě bude mladý a relativně úspěšný mladý člověk jinak pohlížet třeba na výši invalidních důchodů v době, kdy je profesně ceněn a jinak v momentě, kdy se dílem nemocí, úrazem či z jiného důvodu stane sám invalidním důchodcem.
Někdo může být pravičákem až na půdu, ale to jen do momentu, kdy zůstane sám bez práce. A navíc pokud není již zcela zdravotně v kondici, je v předdůchodovém věku a žije v regionu, kde se skutečně jakákoliv práce hledá velmi, ale skutečně velmi obtížně.
Jiný zase může být velkým oponentem kritiků obecných dotačních principů. Ale to asi jen do té chvíle, kdy ho propustí ze státní správy a je nucen se postavit na vlastní nohy za své peníze a kdy mu za rohem začne konkurovat osoba, která na rozdíl od něho se na poskytovaní konkrétního typu služeb rekvalifikovala za státní a obdržela státní příspěvek na rozjezd podnikání.
Přesto míním, že existují "pravdy" či "nepravdy", které jsou naprosto zřejmé a nelze je posuzovat ideovým pohledem, nebo pohledem člověka nacházejícím se v jisté konkrétní aktuální situaci. Takovým "nepravdám" by se měl solidní autor rozhodně vyhnout. Bohužel se najdou i tací, kteří něco takového snad přímo vyhledávají, využívají a zneužívají, aby čtenáře zcela či částečně vmanipulovali do svého vidění světa.
Abych byl konrétní. Soňa Svobodová se ve svém článku zmiňuje, že " Důchod se jim - pokud nikdy nepracovali - vypočítává z průměrné mzdy, na kterou mnoho pracujících občanů ČR ani nedosáhne". Míněné jim- Romům. Samozřejmě se jedná o lež jako věž. Jde o hoax starý více než pět let a je s podivem, že paní Svobodová, jistě inteligentní a vzdělaná dáma, používá takto zjevně lživé argumenty a neobtěžuje se k takovému tvrzení, které jistě považuje za velmi alarmující zjistit základní fakta. Důvody, proč tak neučila jsou v zásadě tři možné. Buď je pro ni běžné věřit drbům, pomluvám a pavlačovým povídačkám nebo můj úsudek, že je inteligentní je chybný (což nepředpokládám) a nebo, a to považuji bohužel nejpravděpodobnější, se jí něco takového do článku hodilo, zapadalo to tam a zcela záměrně a účelově své čtenáře chtěla zmanipulovat a zvednout ještě více ze židle.
Smutné je, že si takové zjevné manipulace povšimnul jen jeden jediný čtenář. Ostatní karmuji jako o život a na pravdu či lež nedbají.
Lukáš Lhoťan, jeden z nominovaných na titul blogera roku, to je trošku jiný formát. Ve svém článku peskuje nějakého Michala Kolmaše, že lže pokud tvrdí, že Karlovarský kraj daroval hnutí Antimešita 15 tisíc korun. Přímo uvádí: " Jedná se o očividnou lež a očerňování Karlovarského kraje". Netuším jak si pan Lhoťan představuje "lež". Budu lhát, když budu tvrdit, že jistý Lukáš Lhoták se stal z radikálního militantního islamisty radikálním kritikem islámu a islamismu? Samozřejmě, že ne... Pouze se pletu. Jde o omyl. Dotyčným není Lukáš Lhoták, nýbrž Lukáš Lhoťan.
Stejným omylem je tvrzení Michala Kolmaše, stejně tak on se plete, i když ho pan Lhoťan obviňuje ze lži. Hnutí Antimešita totiž skutečně obdrželo dotaci, skutečně se jednalo o 15 tisíc korun, skutečně ji obdrželo od kraje. Jen ne od toho Karlovarského, ale od Královéhradeckého...
Nevěřím, že by pan Lhoťan o uvedené dotaci nevěděl. V době, kdy ji hnutí Antimešita obdrželo ještě jako muslim vedl ostré střety s představitelem Antimešity Valentinem Kusákem, a to i zde na blogu. Oba pánové tehdy sledovali vzájemně kroky toho druhého a živě je nejen na idnes.cz komentovali. V těchto intencích jsem přesvědčen o tom, že něvědomost Lukáše Lhoťana o oné dotaci je jen hraná a účelově použitá. Prostě se zrovna hodila, stejně jako lživé tvrzení paní Svobodové.
Je jen na čtenářích, jak moc jsou informovaní, jak moc jsou ochotni těmto manipulacím podléhat. Je možno namítnout, že v obou těchto případech nejde o nic závažného. Zároveň je však se možné ptát, kdy ještě a kdy znova....
